Pacient nejde k lékaři proto, aby se léčil, ale proto, aby byl zdráv!

Je to stejné, jako když si jde někdo koupit vrtačku. Nepotřebuje vrtat, potřebuje díru. Slýchám námitky, že výsledky mé práce způsobuje placebo a ne léčení. No hurá! Jsme u podstaty věci.

Nejde přeci o léčení, ale o vyléčení a to vždy provede vlastní tělesný „samouzdravující“ mechanismus. Tedy placebo! Každé uzdravení (vždy!!!) provede placebo, tedy vlastní imunitní systém se svými mechanismy. A o to nám přece jde! (Jsou výjimky, znám takové, kteří se chtějí léčit a o uzdravení nestojí – jejich motivace je ale nečestná, řekl bych, že mají zájem parazitovat na společnosti – a tomu bychom měli bránit.)

Je obrovská škála možností, jak svůj samoléčící systém spustit. A tím nemyslím obcházet lékaře, právě oni mají obrovské možnosti, jak dosáhnout toho, aby byl člověk zdráv.

Ale nepovažuji za správné diskriminovat ostatní  metody, které po tisíce let fungovaly a jsou mimořádně úspěšné i nyní - jen nejsou ekonomicky zajímavé, protože jsou velmi jednoduché a levné.

A totéž platí i o některých nejnovějších metodách vyvinutých lékaři a jejich ústavy, které konkurují stávajícím – byť méně účinným, nebo dokonce téměř neúčinným metodám léčení. Stále „osvědčené“ metody vyhrávají. Ne pro svou účinnost, ale proto, že jsou  ekonomicky (pro někoho) velmi efektivní. Ten, kdo z toho profituje ale pacient ani stát není.

Je mi velmi líto, že se najdou lidé, kteří se ani nepřesvědčí o funkčnosti metody, sami ji odsoudí (věří, že nemůže být nic jiného, než to, co zná klasická medicína) a tím ublíží i jiným. Například Jana Majová velmi hezky píše zde na blogu příběh o těžce nemocném Davidovi i jeho mamince. Ale nejde přece jen o článek, důležitější je pomoc. Požádal jsem ji v diskusi o předání informace Davidovi, jak se vyléčit, jenže ona mou žádost smazala. (Já to nikdy nedělám ani diskutující, která má stále jen zlé poznámky, natož smazat nabídku pomoci.) Je to jakoby vzkázala Davidovi „Ty se nemůžeš vyléčit“ a při tom  opak je pravdou.

To, co opravdu známe, je zlomek toho, co naše bytost dokáže. Záleží na tom, co chceme -  zda se chceme léčit, nebo jsme odhodláni udělat vše, abychom se vyléčili – a v tomto případě máme obrovskou naději být úspěšní.

Přichází nová doba. Lidé začínají chápat, že o svém zdraví mohou rozhodovat sami. Že je nikdo nemůže vyléčit, že lékař, léčitel i terapeut pouze vytváří podmínky pro jejich geniální samouzdravující mechanismus – tuto tezi, kterou jsem převzal od prof. Dr. Rameshe (jehož metodu odprogramování jsem vám prozradil v minulém článku) používám při každé příležitosti.

Člověk má úžasné vnitřní schopnosti, z nichž ty samoléčící jsou pro nás zvláště významné.  Nenechávejme vše na druhých, starejme se o své zdraví především sami a dobře zvažujme, která metoda a na co je pro nás nejvhodnější.

A nezavrhujme vše, co neznáme, snažme se s tím seznámit a pochopit to. A pokud nám to dává smysl, využijme vše dostupné pro zlepšení svého zdraví. Nerozhodujme ale za jiné – každý má mít šanci o sobě rozhodnout sám.