Chtěla bych autorovi poděkovat, už několik dní usínám bez prášků, zkusila jsem používat jeho metodu na samoléčení a zdá se mi, že to funguje. Pomalu se 9 x nadechnout, prodýchávat a postupovat podle návodu dál, k bodu 12 ani nedojdu, to už usnu. Možná se to někomu zdá malicherné, ale kdo trpí nespavostí, může mu to pomoci, napomáhá to i celkovému zklidnění.

autore, důrazně Vás žádám, abyste nevstupoval do diskusí pod mými blogy, které se věnují Davidovi K. I bez vás má svých starostí dost, minule jsem vás komplikovaně mazala z chorvatské pláže, udělal jsem to dnes a udělám to kdykoliv. Pod jinými mými články si pište co chcete, ale pod tímto tématem laskavě nekupčete s city lidí, kteří mají opravdové starosti.

Právě city, jsou to, co ovládá náš samouzdravující mechanismus - myšlení jako program a city jako realizátor. Máme neuvěřitelné schopnosti, z nichž přes 99% máme "uzamčeno" ve svém nitru. (Proto jsem poskytl pravdivé informace v minulých článcích formou pohádky) . Emoce, projevující se obrovskou touhou být zdráv a schopnost člověka, tuto obrovskou energetickou sílu správně usměrnit, dokáže odemykat zámky niterných, námi netušených, léčebných schopností.

Vy máte pro Davida lítost, já naději, která vyžaduje i mnoho práce na sobě. Vytrvalost, jasný cíl ( BUDU ZDRAVÝ - ne naučím se žít s nemocí, dokud to půjde) a protože z Vašeho článku vyznělo, že David je bojovník, chce něco dělat a to nejen pro sebe, má obrovskou šanci na uzdravení.

Sám jsem se postupně dostal k léčení tím, že jsem trpěl (dosud klasickou medicínou) nevyléčitelnou nemocí. Lékaři po šestiletém neúspěšném léčení se rozhodli, že se budu učit žít jako ležící a postupnou demencí trpící člověk, odkázaný na druhé. Naštěstí místo této lekce jsem vyhledal lékařku provozující klástrovou medicínu (bohužel dnes působící v zahraničí - lékařská komora všem odebrala licenci na tuto léčbu a označila ji placebem) a já jsem za 14 měsíců byl ve vynikajícím zdravotním stavu, plný energie a elánu.

Přeji si, aby totéž co já, prožívali i další lidé, kteří jsou ochotni pro to mnoho udělat!

Nejhorší, co lze člověku, který trpí udělat, je litovat ho a nedat mu naději!

Ať hledám jak hledám, pořád vaše jméno v seznamech držitelů Nobelovy ceny nevidím a nevidím. Jak je to možné, u člověka, který našel recept na vyléčení všech nemocí lidstva? Jak jsou slepí všichni ti lékaři a vědci, co hledají léky na nemoci, když všechno vyléčit je tak jednoduché, stačí být odprogramován (díkybohu, že ne odháčkován :-))

Nejsem objevitelem jednoduchých postupů, které velmi účinně pomáhají, naučil jsem se to od jiných. Škoda, že jste nečetla více mých článků, viděla by jste, že ten, kdo je mimořádně úspěšný v medicíně, ale nenahrává farmaceutické loby, nemůže nikdy Nobelovu cenu získat. Není to o užitku pro lidstvo, ale o penězích a moci. Samozřejmě Vám to zatím nemůže pomoci, protože dopředu víte že je to hloupost a tak to pro Vás tak je. Vaše myšlenky vysílají buňkám informaci (program), že se uzdravit nemůžete, tak se to stane, protože potřebujete program opačný - "jsem zdravá" a vytvořit k tomu podmínky a pak teprve to tak bude.

Takže dvouminutová hyperventilace pomůže shodit kila a zbavit se cukrovky? Potažmo pomůže proti všem neduhům?

S tím byste měl vystupovat v cirkuse a na onadnes, tam takovéhle věci pořád řeší.

Když už jste se tak rozpovídal o cukrovce, tak by mě docela zajímalo, zda máte zdokumentovaný případ, že by někomu znovu narostly beta-buňky Langerhansových ostrůvků ve slinivce. Bez nich se totiž bez inzulinu neobejdete a nesmíte ho vysadit.

Cukrovka byl jen příklad, umí to mnohem více. Tělo si umí vyrobit naprosto vše (kdyby tomu tak nebylo, jak by mohli žít desítky let ve vynikajícím zdravotním stavu bretariáni (lidé, kteří vůbec nejedí)? A neříkal jsem vysadit inzulin bez konzultace s lékařem - ten Vám jej vysadí sám, když zjistí že jej již nepotřebujete.

Ignoroval jsem radu v posledním odstavci. Sledováním televizních zpráv jsem totálně otráven.

Pokud neodbouráte zprávy v televizi, tak si vůči nim musíte vytvořit imunitu - nic se Vás nesmí dotknout, vše je třeba brát s nadhledem a úsměvem.