Informačním jedem je hlavně to namachrované důkazůprosté plácání o tom, že umíte vyléčit rakovinu, autore.

Rakovina jde léčit.

Existuje nějaká studie o tom, že celostní medicína má lepší výsledky, než klasická? Případně na základě čeho to všechno autor tvrdí?

Nelze obecně říci, že celostní medicína má lepší výsledky, jak klasická. Každá má své místo a neměla by vstupovat na "území" jiného. Ale samozřejmě, vždy je nezbytné chápat člověka jako celek, ovšem v život zachraňujících případech, to musí jít "na druhou kolej", nejdříve musíme obnovit životní funkce a pak se věnovat dalšímu.

Je řada studií na řešení konkrétního problému z pohledu i obou směrů, ale společenská objednávka v současné době tomu není nakloněna (není to v zájmu toho, kdo financuje současné zdravotnictví - a státní finance jsou ovládány nadnárodními silami). Například na význam zjišťování a regulace homocysteinu v krvi existuje přes 2.500 studií, které to prokazují, přesto stačila jedna, jež se, bez klinických podkladů, pokusila tuto teorii vyvrátit a na oficiální úrovni uspěla. Snižování produkce farmaceutického průmyslu je pro ty, kdo o zdravotnictví rozhodují, nepřijatelné. Zřejmě z obrovských zisků profitují i oni.

Chronické stavy léčit neumíme, s tím musím bohužel souhlasit. V podstatě jen potlačujeme na snesitelnou úroveň cosi, co ani nevíme, co to je. Je snadné se pak zamotat do kruhu. Pro zdravotníky, kteří dokážou vidět širší souvislosti, je to frustrující.

Ano, existují pacienti přežívající mnohonásobně déle proti prognózám, i "zázračně" uzdravení. Ovšem, když se na toto zeptáte konkrétního lékaře, za mnoho let praxe viděl 0 až maximálně jednotky takových případů. Což taky o něčem vypovídá.

Ano, vypovídá to o povědomí našeho obyvatelstva o možnosti vyléčení. Většina lidí si myslí, že přijde k lékaři, dostane lék a uzdraví se. Takové schéma vytváříme již celá desetiletí. Pacient není často ochoten sám se sebou něco dělat (dokonce i braní léků jej někdy obtěžuje). Je to výchovou, kterou musíme změnit. Proto se "zázračně uzdravují " především psychicky silní jedinci, mající správný cíl a cestu k němu, na níž vidí i svůj podíl na uzdravení a realizují jej.

Doba se ale mění a je stále více lidí, kteří si uvědomují především svou odpovědnost za své zdraví.