Byť řeším výzkumy zabývající se zdravím, pro snadnější pochopení použiji příklad ekonomický z vlastní praxe. Je již promlčený a nikdy se o něm veřejně nevědělo, všichni zúčastnění jsou již v důchodu. Účastníkem byl i Václav Klaus.
Metodologie výzkumu (jakási komplexní metodika) byla také předmětem mého studia na vysoké škole. Proto k výsledkům výzkumů i statistik přistupuji velmi opatrně.
K napsání tohoto článku mě inspiroval pan Krejcha, který mě denně zásoboval dlouhými maily a nabádá mě, abych přestal léčit, že je to škodlivé, opírá se především o práce katolických duchovních a farmaceutických firem, jejichž zájmem je potvrdit nutnost pravidelného užívání jejich preparátů a nepřetržitého rozšiřování tržiště s nemocemi.
Tak tedy odstavec z mé praxe, kdy jsem pracoval na Ministerstvu financí (GŘC) jeden čas jako vedoucí oddělení statistiky zahraničního obchodu. (Studium psychologie se mi zde velmi hodilo.) Výstup jsme předávali všem ekonomickým ministrům, předsedovi vlády a Českému statistickému úřadu k publikování. Nenaplnil se tehdy trend stanovený vládou V. Klause a zahraniční obchod ČR místo růstu klesal. Nebyla to dobrá vizitka ODS. Předložili jsme tedy předsedovi vlády metodiku, kterou jednoduše upravil a z propadu se stal prosperující a úspěšný zahraniční obchod. Jak toho dosáhl? Jednoduše. Nařídil, že se do statistiky nebude počítat jen zboží, které překročí hranice ČR, ale všechno které bylo procleno i na vnitrostátních celnicích. Pokud nebude vyvezeno, o to se starý měsíc následně sníží, ale to už nikdo nesleduje a další aktuální měsíc bude opět úspěšný. To co se nevyvezlo, se odečte až po publikování dobrých výsledků. Není to podvod, je to způsob jak lze pozitivně naladit veřejné mínění i při neúspěchu.
Podobně pracují a farmaceutické firmy. Je mnoho způsobů, jak výsledky výzkumů prezentovat jako úspěšné. Opět z mé praxe: Pro léčbu rakoviny prsu žen po menopauze byl vyvinut místo klasické chemoterapie hormonální přípravek (nechci jej zde jmenovat, abych nevyvolal paniku) . Když jsem procházel studie na vzorku 60ti žen, hormonální přípravek byl vyzvedáván jako úspěch farmacie – na rozdíl od klasické chemoterapie se osoby účastnící této studie dožily v průměru o dva měsíce déle! (24 měsíců od zahájení studie! ) Já to nepovažuji za úspěch, ale za hrůzu a odstrašující příklad! Pokud by nebyly léčeny vůbec, dožijí se více.
Vzpomínám na práci Dr.Tomáše Husáka, biologa, matematika a předního znalce výživy a ochrany zdraví. Působil řadu let v Mezinárodní federaci pro zpracování dat z oblasti zdraví. Pracoval ve výzkumu na lékařské univerzitě v Edinburgu a současně na lékařské univerzitě v Paříži. Sumarizoval a zpracovával vědecké a statistické práce ve všech světových jazycích. Cílem bylo objektivizovat (a zprůměrovat) mnohdy protichůdné výsledky studií a statistik řešících shodný problém.
Poznatky si nenechal jen pro odbornou veřejnost, ale napsal knihu „Jak si zachráníte život a zdraví“. A podtitulek pro naše vydání zní „Zavinilo ministerstvo zdravotnictví smrt statisíců lidí?“ Přišel o kariéru a problematika se jaksi zatutlala. A to bylo pár let po revoluci. Dnešní výsledky jsou průkaznější a ještě více alarmující.
Například výsledky nové, nejrozsáhlejší a nejdéle trvající studie světa „Čínská studie“, kterou řídil jeden z nejuznávanějších světových vědců, zabývajících se vlivem stravy na zdraví populace, Dr. Collin Campbell, je již (bez možnosti objektivních důkazů) kritizována. Absolventka farmaceutické fakulty, známá jako výživová poradkyně, Dr.,Margit Slimáková, našla tu odvahu se k řadě problémů studie velmi kriticky vyjádřit. Prostě, co se člověk jednou na fakultě naučí, reprodukuje a odmítá přijímat nové. Konec konců, výsledky studie opravdu, pokud budou propagovány, mohou vést k výraznému omezení produkce nic neléčících chemických preparátů a ke zlepšení zdraví obyvatelstva planety Jenže to je v příkrém rozporu s přáním těch, kteří tahají za nitky loutek představitelů nejvyspělejších států světa.
Svůj „malý boj“ se mnou vede i pan Krejcha. Také mi předkládá různé přednášky a studie. Naivními argumenty se pokouší změnit můj záměr – ve spolupráci se schopnými lékaři uzdravovat pacienty, nikoli je nekonečně (do smrti?) pouze léčit. Doba je taková, že tomuto mému záměru začíná přát. Brzy, pokud se dokážeme dívat otevřenýma očima a přiznat, že pravdu má ten, kdo vyléčí, ne ten kdo pouze léčí, tu budeme mít zdravou, šťastnou a prosperující a milující společnost. A toto je už velmi blízko!
